Prosím počkejte chvíli...
Nepřihlášený uživatel
Nacházíte se: VŠCHT PrahaFCHTÚstav polymerů  → Studium → Doktorské studium → Témata PhD prací
iduzel: 11298
idvazba: 40257
šablona: stranka
čas: 24.11.2017 15:43:13
verze: 3887
uzivatel:
remoteAPIs:
branch: trunk
Obnovit | RAW

Repozitář závěrečných prací 

Témata doktorských prací na Ústavu polymerů 

obor: Makromolekulární chemie

Biokompatibilní polyesterkarbonáty s kontrolovatelnou rychlostí rozložitelnosti

Hermanová Soňa, Mgr. Ph.D. ( son...@vscht.cz)
Cílem práce je příprava kopolymerů cyklických esterů a karbonátů za iniciace organickými i organokovovými sloučeninami a jejich charakterizace. Kopolymery by mohly být využitelné pro přípravu polymerních nosičů pro látky se specifickým biologickým účinkem. Rychlost rozložitelnosti bude kontrolována na základě zastoupení monomerních jednotek, mikrostruktury řetězců a molární hmotnosti.

Katalytická syntéza biodegradovatelných polymerů na bázi oxidu uhelnatého

Merna Jan, Ing. Ph.D. ( Jan...@vscht.cz)
Cílem práce je syntetizovat katalytické systémy pro konverzi oxidu uhelnatého na biodegradabilní polymerní materiály. Hlavní pozornost bude v první fázi upřena na reakce oxidů uhlíku s epoxidy vedoucí k polyesterům podobným bakteriemi produkovaným polyhydroxyalkanoátům. U získaných polymerů bude sledována stereoregularita a porovnány jejich vlastnosti s vysoce stereoregulárními polymery přírodního původu. Práce má multidisciplinární charakter se zaměřením na organometalickou a polymerní syntézu s přesahem do studia biologické rozložitelnosti připravených materiálů.

Kovulkanizace kaučuků

Kuta Antonín, doc. Ing. CSc. ( k...@vscht.cz)
Kadeřábková Alena, Ing. ( jer...@seznam.cz)
Mnoho pryžových materiálů je založeno na kombinaci dvou i více kaučuků. Výsledné vlastnosti těchto vulkanizátů jsou závislé jak na stupni vzájemného promísení jednotlivých kaučuků, tak na distribuci příčných vazeb v materiálu. Práce by hodnotila vlastnosti vulkanizátů z hlediska morfologie materiálu se zaměřením na distribuci síry, zinku a případně dalších prvků.

Kvantově-chemické modelování katalyzátorů pro živé koordinační polymerace alkenů

Merna Jan, Ing. Ph.D. ( Jan...@vscht.cz)
Cílem práce je pomocí DFT metody modelovat geometrie komplexů umožňujících živé koordinační polymerace a jejich nejběžnější reakční koordináty. Výsledky práce by měly umožnit pomocí modelu předvídat vliv změny sterického stínění a elektronových efektů ligandu na rozsah přenosových a terminační reakcí a napomoci v hledání katalyzátoru s „ideálním“ živým chováním a zároveň vysokou polymerační aktivitou. Dalším cílem práce je studium mechanismu katalytických polymerací pomocí modelování spekter katalyzátorů. Tam, kde to bude možné, budou vypočtená data korelována s experimentálními výsledky a bude posouzena obecnější platnost dosažených výsledků.

Materiálová recyklace odpadní pryže

Hrdlička Zdeněk, Ing. Ph.D. ( zde...@vscht.cz)
Mezi různými způsoby nakládání s odpadní pryží je v současnosti velice perspektivní tzv. materiálová recyklace, spočívající v jejím drcení a další aplikaci vzniklé drtě, např. jako složky kaučukových směsí nebo elastické složky termoplastických elastomerů. Pro dosažení dobrých fyzikálně-mechanických vlastností produktu je důležitá řada faktorů. Práce bude studovat např. vliv způsobů drcení, tvaru a velikosti částic, chemických či fyzikálních úprav drtě před mícháním a technologických parametrů míchání na vlastnosti produktu.

Molekulání kompozity polyamidů

Brožek Jiří, prof. Ing. CSc. ( bro...@vscht.cz)
Práce je zaměřena na možnosti přípravy molekulárních kompozitů polyamidu 6 s jinými polyamidy a jejich charakterizace. V těchto materiálech funguje polyamid jako matrice a další polyamid je v matrici rozptýlen a může zásadně měnit některé vlastnosti daného materiálu. Tyto kompozity nabízejí značnou variabilitu vlastností a splňují požadavky na speciální polymery.

Polymerní změkčovadla na bázi kaprolaktonu

Kalousková Radka, Ing. CSc. ( kal...@vscht.cz)
Studium bude zaměřeno na využití ekologicky přijatelných polymerních změkčovadel na bázi kaprolaktonu k měkčení PVC. Budou syntetizovány a hodnoceny nové typy změkčovadel a studovány netradiční postupy při jejich aplikaci, včetně využití polymerace nízkomolekulárních aditiv v procesu zpracování PVC.

Příprava a charakterizace (modifikovaných) polyimidových materiálů s cílenou strukturou

Sysel Petr, prof. Ing. CSc. ( sys...@vscht.cz)
Polyimidy jsou ceněny především pro svou mechanickou, chemickou a dielektrickou odolnost v širokém teplotním rozmezí - 100 až 200 C. Využívají se často v podobě tenkých fólií (filmě) nebo vrstev (o tloušťce desetin až stovek mikrometrů), např. jako polymerní membrány v separačních technologiích. Pro využití je podstatné, aby vlastnosti takových produktů byly prakticky neměnné po celou dobu aplikace a po jejím skončení naopak byly tyto materiály zlikvidovatellné či přetvořitelné. V práci bude sledována závislost cíleného chemického složení, struktury a podmínek přípravy (modifikovaných) polyimidových materiálů na časovou proměnnost jejich vlastností (zejména morfologie, termické, mechanické a chemické odolnosti, transportních charakteristik plynů a par) a s tím související (potenciální) využitelnost

Příprava blokových kopolymerů na bázi polyalkenů

Merna Jan, Ing. Ph.D. ( Jan...@vscht.cz)
Cílem práce je příprava blokových kopolymerů s jedním nebo více hydrofobními bloky na bází polyolefinů anebo hydrofilním blokem odvozeným od běžných polárních monomerů (např. vinylové monomery, heterocykly) za účelem rozšíření využití polyolefinů v nových, netradičních aplikacích. Vedle blokových kopolymerů bude pozornost zaměřena na syntézu dalších makromolekulárních struktur (např. hvězdicových a roubovaných kopolymerů). Pro dosažení požadované polymerní architektury budou využity různé mechanismy (koordinační, iontový, radikálový) řízené polymerace.

Studium iniciačních systémů aniontové polymerace laktamů

Roda Jan, prof. Ing. CSc. ( r...@vscht.cz)
Aniontová polymerace laktamů se vyvolává kombinací aniontových iniciátorů a aktivátorů. Řada systémů není dokonale prostudována, přičemž typem a poměrem složek iniciačního systému lze regulovat nejen průběh polymeračního procesu, ale i vlastnosti produktu. Nejméně prostudované jsou iniciační systémy tvořené Mg a Al iniciátory. Náplní práce bude detailní rozbor aktivity těchto solí (v kombinaci s různými aktivátory) a jejich vliv na rychlost polymerace nad i pod teplotou tání polymeru a vlastnosti polymeru. Výsledky obohatí nejen základní výzkum, ale naleznou výhledově uplatnění i v aplikační sféře.

Studium neaktivované aniontové polymerace a kopolymerace laktamů

Roda Jan, prof. Ing. CSc. ( r...@vscht.cz)
Iniciační systém pro aniontovou polymeraci a kopolymeraci laktamů je obvykle tvořen dvěma složkami. Pokud se polymerace vyvolá pouze iniciátorem, systém se často chová neobvykle a nečekaně, především v případě kopolymerací. Výzkum by se zaměřil na kopolymerace kaprolaktamu s dalšími dostupnými laktamy v širokém rozsahu teplot různými iniciátory a případné technologické aplikace, které jsou žádané.

Vulkanizace kaučuků v přítomnosti polárních aditiv.

Kuta Antonín, doc. Ing. CSc. ( k...@vscht.cz)
Čadek Drahomír, Ing. ( Dra...@vscht.cz)
Vulkanizace je rozhodujícím stupněm procesu přeměny kaučuků na pryž. Její průběh je ovlivňován kromě vlastního kaučuku typem vulkanizačního systému a často i dalšími přísadami, které jsou do směsi přidávány záměrně nebo jako nečistoty doprovázejí některé složky směsi. Práce by se zaměřila na vliv polárních látek, např. vody, na průběh vulkanizace.

Aktualizováno: 24.3.2017 16:29, Autor: Jan Merna

VŠCHT Praha
Technická 5
166 28 Praha 6 – Dejvice
IČO: 60461373
DIČ: CZ60461373

Datová schránka: sp4j9ch

Copyright VŠCHT Praha 2014
Za informace odpovídá Oddělení komunikace, technický správce Výpočetní centrum
zobrazit plnou verzi